Zanzibar se zastávkou v Ománu

26.5. 2018 Po světě bez cestovky 1480x

 

Bílé písečné pláže omývané nádherně modrou až zelenomodrou vodou Indického oceánu. To je exotický ostrov Zanzibar patřící Tanzánii. Strávila jsem tam 15 nezapomenutelných dnů a ráda se s vámi podělím o mé zážitky, postřehy, rady a tipy.
Cestovala jsem úplně sama, bez cestovky. S příručním kufříkem, ve kterém jsem měla 7 triček, 2 sukně, 2x 3/4 kalhoty, 2 plavky a boty na pláž. Dále základní léky, které jsem vůbec nepotřebovala, knížku, kterou jsem ani neotevřela a mobilní telefon. Všechny fotky, které sem vkládám jsem fotila na úplně obyčejný Samsung S5. Příroda je tam tak nádherná, že je asi jedno na co fotíte. Stejně budou fotky boží ! A zážitky neskutečné !

Cesta na Zanzibar

Letenku jsem našla na stránkách Skyscanner.cz  Letěla jsem 4.10.2017 tam a 19.10.2017 zpátky. A to z Milána, kde lítá Oman air – jedna z nejlepších leteckých společností světa. Zpáteční letenka Milano-Oman-Zanzibar se dá pořídit za cca 11.000Kč a je k dispozici za tuto cenu prakticky kdykoliv. Z Milána mi letělo letadlo až ve 22h, koupila jsem si tedy samostatně letenku Praha – Miláno už na ráno,nechala kufřík v úschovně na letišti ( za 5euro ) a jela se metrem podívat do města. Prošla jsem si centrum, dala dobrý oběd a navečer se vrátila na letiště.

Oman air

Jak už jsem psala, jedna z nejlepších leteckých společností světa. Super služby, výborné jídlo, pohodlné letadlo ( dost místa i na mé dlouhé nohy ), no prostě nej !

Muscat v Ománu

V Muscatu jsem přistávala v 7h ráno a letadlo na Zanzibar mi letělo ve 21:45h. Objednala jsem si tedy přes booking.com hotel v Muscatu a po přistání jsem jela taxíkem do hotelu. Celé dopoledne jsem strávila v bazénu na střeše ( sama 🙂 ) a na oběd si zašla do hotelové restaurace. Po obědě jsem si šla vyfotit hotel a na ulici mi zastavil mladý libanonec, že mi ukáže město. Trochu jsem se bála, ale do auta jsem mu sedla a projeli jsme se k mešitě a na pláž. Strávila jsem s ním asi 2 hodiny, nic za to nechtěl, že je rád, že mi může Muscat ukázat 🙂 Večer jsem jela taxíkem zpátky na letiště.

Zanzibar

 

Na Zanzibaru jsem přistála v 01:45h. V letištní hale jsem vyplnila 2 formuláře a vydala se k okýnku pro vízum. Vizum stálo 50 dolarů – platila jsem v hotovosti, jde i kartou. Udělali mi otisky všech prstů, vyfotili mě, dostala jsem razítko do pasu a vyšla ven z letiště. Očkování jsem žádné neměla a nikdo po mě vidět očkovací průkaz nechtěl. Na ZNB není žádné povinné. Venku čeká spousta černochů, kteří vám nabízí taxi. Já jela na sever ostrova do Kendwy za 40 dolarů. Noční cena je 30-40 dolarů, denní cena 20-30 dolarů ( jak se vám podaří usmlouvat, víc nedávat ). Vícemístný taxi pro víc lidí nedávat víc než 50 dolarů ! Hned vedle parkoviště na letišti je směnárna. Vyměnila jsem 200 dolarů, dostala jsem 447.000 šilinků. Kurz tedy 2,235. Později jsem měnila v Nungwi i Kendwě, vždy za trochu horší kurz 2.200. Nejlepší kurz jsem viděla v StoneTown ve směnárně – 2.245. Hradit se vše dá i v dolarech, ale počítají kurz 2.000. Proto je lépe vyměnit dolary na šilinky. Veškeré platby v dolarech přeplatíte o 10 %.

Ubytování

 

Protože jsem letěla sama a neznala situaci, objednala jsem si na prvních 10 nocí 4*hotel Kendwa Rock. Hotel byl úžasný, nádherný pokoj v africkém stylu, balkon, digitální trezor, klimatizace i ventilátor, pohodlná postel jak pro princeznu, teplá voda, sprcha i toaleta na pokoji, rychlá wifi, obrovský výběr jídla na snídani a soukromá pláž se slunečníky, postelemi a lodičkami na válení na pláži. Ráj ! Hotel nabízí ubytování od 45 dolarů pro 2 osoby ( společné toalety ) a dále je cena 85 dolarů za můj pokoj ( pro 2 osoby ). Já měla příplatek za jednolůžko, takže jsem platila 60 dolarů za noc. Nelituji ani koruny ! Objednat je potřeba dostatečně předem přímo na jejich webových stránkách, měli úplně plno 🙂 http://www.kendwarocks.com

Na cestovatelské seznamce jsem se týden před odletem seznámila s Andreou, která letěla na ZNB taky sama. Napsaly jsme si a druhý den po mém příletu přiletěla ona. Bydlela v Nungwi v Ndoto guesthouse u místního týpka Omara. Dopoledne chodila za mnou na úžasnou pláž, odpoledne jsme chodily spolu do Nungwi ( pěšky vesnicí ) a večer jsem se vracela na motorce do Kendwy. Cena motorky 2 dolary. Taxi Nungwi – Kendwa 10 dolarů, dá se usmlouvat na 5. Motorka je lepší a zábavnější ! 🙂
Na poslední 4 noci jsem se pak také přestěhovala za Andreou do Nungwi Ndoto guesthouse. S Omarem byla hrozná sranda a pro batůžkáře – proč ne ! Jen je potřeba počítat s tím, že wifi není ( chodily jsme serfovat do restaurací ), voda teče studená, na dvorku pobýhají kohout a slepice a za rohem se pasou krávy. Je to ale ubytování v opravdových místních podmínkách. Takže binec na dvorku, pokoje a koupelna jakž takž čisté. Ale vyvoněný hotel to rozhodně není. A pak. Je to obrovský průchoďák další místní komunity. Schází se u něj spousta kamarádů jak přes den, tak v večer. Posedávají přímo před vašimi dveřmi do pokoje a hlasitě se vybavují. Budou se chtít bavit i s vámi. Klidně si s nimi můžete „zapařit“. Jsou přátelští a družní. Omar je zábavný a takový free, takže tam zažijete opravdu spoustu srandy. Na mě to ale někdy bylo až moc. Výhoda byla, že neumím moc anglicky. Tak jsem řekla, že nerozumím a měla jsem klid. Určitě to je místo pro toho, kdo chce zažít pár dnů přímo v místní komunitě. Rozhodně nedoporučuji rodině s dětmi a těm, co rádi klid a soukromí.
Cena je 25 dolarů za jednolůžkový pokoj, 28 dolarů za dvoulůžkový pokoj – se snídaní, kterou vám Omar sám připraví 🙂 Vyplatí se jet ve dvou a zaplatit tak 14 dolarů za noc se snídaní. Omar má k dipsozici k pronájmu 3 pokoje. Kontakt na něj sem vložím a najdete jej i na booking.com

Jídlo

 

Nejlíp vařili v resturaci na pláži v Nungwi Baraka Bungalow. Nebudu sem rozepisovat ceny, vyfotila jsem jídelní lístek. Fotky nejsou nic moc, ale cenu přečtete. Kurz ke koruně se počítá jednoduše. 10 000 šilinků je 100Kč. Obešly jsme s Andreou více restaurací, ale nejvíc jsme jedly tam. Poměr cena a velká porce nám přišla nejlepší. Ostatní resturace jsou cenově 20-30Kč dražší za porci. Výborně vaří v lokální restauraci Mama Afrika, tam jsme platili 30Kč za rýži, špenát, fazole. Pokud by jsme k tomu chtěly maso, bylo by to za 40Kč.

Ceny

V obchodech se nesmlouvá, ceny jsou dané. Všude jinde je potřeba smlouvat ( na trhu, výlety, dárky apod. )
Balená voda 1,5 l 10Kč
Káva v plechovce 50 Kč
Cigarety místní 30 Kč, Camel 40 Kč, Marlboro 50 Kč
Ovoce a zelenina  hodně levné – pár korun
Smlouvat je potřeba na dárky a výlety, tady nasazené jejich ceny. Kdo umí smlouvat, vždy o dost sníží 🙂
Pareo 200 Kč
Šaty 250 Kč
Náramky 50-100 Kč
Koření 20 Kč/balíček
Velké balení koření – několik druhů 100 Kč
Výlety :
Stone Town – my jely busem dala dala z Nungwi za 2 dolary
Jozzani forest ( opice ) + plavání s delfíny 45 dolarů
Spice tour ( koření ) + Prison Island ( želvy ) 40 dolarů
Výlet z Prison Islandu na Nakupendu ( písečná duna s obědem na pláži ) 16 dolarů
Mnemba 20 dolarů
Na pláží vám místní beachboyové budou nabízet podobné ceny, je potřeba smlouvat, když vás pojede víc, jde to o něco snížit.

Sebou určitě britskou redukci do zástrčky, pokud budete mít italský hotel ( Italů je tam hodně – tak italskou ). Já používala všude britskou 🙂 a určitě baterku ! Večer je tma a baterka se hodí víc než svítit mobilem 🙂

Rozhodně doporučuji navštívit vesnice a místní lidi, je to neskutečný zážitek !

Zanzibar má i svá negativa. Každý, kdo se tam chystá, by měl být připraven na tyto věci :

1 ) smlouvání – kromě obchodů, kde jsou pevně dané ceny je potřeba smlouvat úplně všude.
Výlety, dárkové předměty, jídlo v místních restauracích,těch vesnických a v Stone Town na trhu…

2 ) prodejci výletů, nárámků, šátků.. – zastaví vás x krát za den a jsou až otravní. Je potřeba pevné nervy.

3 ) děti – jsou milé a usměvavé. Ale. Budou po vás žebrat bonbony nebo dolar.
Je na vás, jestli jim bonbon dáte nebo ne. Spousta lidí to odsuzuje a říká  – nedávat !
Já šla s pytlíkem bonbonů do vesnice v Kendwě. Největší chyba !
Děti se na mě slítli jak vosy na med a málem mi utrhali ruce. Dva dny jsem pak ten zážitek rozdýchávala. Takže pokud bude skupinka dětí, rozhodně nedávat ! Jestli někde potkáte dítko, kde kolem není další hromada dětí, je to na vás. Jak jsem psala, spousta lidí to odsuzuje, ale rozhodnutí je na každém z vás. Po mě chtěli bonbony a prupisky i děti na Srí lance…
Na ZNB mi zbylo několik sáčků bonbonů, protože jsem si fakt nechat utrhnout ruce nechtěla a nerozdávala už jsem je tedy po zkušenosti z Kendwy dál. Poslední den jsem je odnesla do školy v Nungwi a dala řediteli, aby je dal nejmenším dětem. Jestli jim je dal, netuším. Za můj vstup do třídy chtěl peníze „pro školu“. To jsme odmítla. Ve škole i školce jsem byla ve vesičce Kizimkazi a tam po mě peníze nikdo nechtěl. Naopak byli nadšené jak děti, tak učitelka a ředitelka školy. Děti mi zazpívali písničku v AJ a já se v ředitelně podepsala do knihy hostů. Pro mě to byl jeden z největších zážitků  na ZNB !

4 ) nejen děti, ale i dospělí natahují ruce. Za každou radu, pomoc. Zeptaly jsme se na ulici v stone Town místního týpka, kde je autobusové nádraží. Šel asi 2 minuty s námi, ukázal směr a hned si řekl o peníze za radu. Nic jsme mu nedaly. Je potřeba počítat s tím, že se z vás místní snaží dostat peníze za cokoliv.

5 ) odliv. Já byla na severu ostrova, kde žádný odliv nebyl. Na východě je potřeba počítat s tím, že odliv může být i 3km od pláže a koupat v moři se tedy nedá po celý den. Ale určitě i východ ostrova má své kouzlo. Až poletím příště na ZNB, chci se podívat právě na východ.

I přes zmíněné negativa je Zanzibar úžasný ostrov, pro mě ráj na zemi – všem doporučuji navštívit !
Myslím, že ještě dlouho budu vzpomínat na Hakuna matata !

Jana

Komentáře